Jedovatí pavouci v ČR

Migrace do našich končin přinesla již několik nových druhů pavoukovců, mezi kterými je asi nejnápadnější Křižák pruhovaný - Argiope bruennichi, který děsí především svým exotickým vzhledem, který je již na první pohled podezřelý. Žlutočerné pruhy, protkané tenkými bílými proužky a velikost maximálně 15mm u samičky, která je o mnoho větší než sameček i její zbarvení je oproti druhému pohlaví o mnoho výraznější. Tento pavouk byl ještě před půl stoletím ve střední Evropě velkou raritou, s postupným oteplováním se ale přesunul později do oblastí u Severního moře. Na našem území se poprvé objevil na konci devadesátých let a jeho populace je dobře pozorovatelná od r. 1991, kdy se postupně z jižní Moravy přesunul i do zbytku republiky. Tento zástupce hmyzí říše sice používá relativně silný jed k usmrcení své kořisti, avšak lidem by ublížit neměl, jelikož jeho kusadla neproniknou lidskou kůží natolik, aby byl jed účinný, natož nebezpečný. Je pravdou, že právě Křižák pruhovaný je často považován za životu nebezpečného právě pro své křiklavé zabarvení, ale to je tak jediné, co je na něm pro běžného člověka zajímavé.

Tím skutečně nebezpečným pavoukem je Zápřednice jedovatá - Cheiracanthium punctorium, která se podobně jako křižák pruhovaný vlivem globálního oteplování usídlila v teplejších partiích ČR, kam se přestěhovala z jihu Francie. Oproti ostatním tuzemským druhům vyniká zejména svým zbarvením, které je lehce průhledné ve žlutém až nazelenalém odstínu, což samo o sobě dává jasnou zprávu, že zde není něco v pořádku. A skutečně není. Zápřednice je totiž jeden z nejjedovatějších a zároveň největších (1,5-4 cm) volně žijících pavouků Evropy, který svým kousnutím sice způsobí „jen“ bolesti, málokdy však může skutečně zabít. Tento argument je sice uklidňující, ovšem jen málokoho nechá chladným, že se během letního vyhřívání na rozkvetlé louce pohybuje tvor, který dokáže způsobit velmi bolestivé kousnutí, lokální ochrnutí končetin, výraznou nevolnost, malátnost a nepříjemné pocity úzkosti. S nejagresivnější reakci se setkáte jako vždy u samiček, které aktivně brání svá vajíčka – zámotky. Někdo přirovnává účinky pavoučího jedu k bodnutí vosy, ale přeci jen zde funguje i psychická stránka věci, protože Vás přeci jen kousnul pavouk! Asi nejvíce ohroženou skupinou obyvatelstva jsou jako vždy alergici, u nichž nelze s předstihem odhadnout reakci organismu na neznámou jedovatou látku. Pavouci rodu Cheiracanthium jsou největšími strašáky Evropy, jedinou výhodou je, že jejich jedovatý zástupce dosahuje v porovnání s ostatními druhy největších rozměrů, takže je dobře patrný už na první pohled a včas tak své okolí upozorní na fakt, že si na něj musíme dávat pozor!