Skákavkovití

Skákavkovití (Salticidae) jsou čeledí pavouků, spadají do nadčeledi Salticoidea. Na světě je známo kolem 5000 druhů skákavek o délce těla 2 - 18 mm. V ČR žije něco málo přes 70 druhů, většina z nich má malé rozměry.Tito pavouci se vyznačují protáhlým tělem, vysokou hlavohrudí a poměrně krátkýma, ale značně silnýma nohama, z nichž oba zadní páry slouží ke skákání.

Osm očí je uspořádáno do tří řad. Čtyři největší oči jsou umístěny na svislé, čelní straně hlavohrudi, tvoří první řadu, říká se jim oči hlavní. Následující dvě menší na bocích hlavohrudi, tvoří řadu druhou. Poslední pár očí se nalézá na zadním okraji vystouplé části hlavohrudi a tvoří třetí řadu. Oči skákavek umístěné ve třetí řadě vnímají jen pohyb (změnu uspořádání skvrn v nejbližším okolí), avšak jakmile skákavka ve svém okolí něco zahlédne, okamžitě se celá otočí a zaměří na zdroj pohybu svoje přední - hlavní oči. Diferencovaná je i funkce předních očí - postranní oči mají široké zorné pole a co zachytí do jejich centra, to současně velmi ostře vidí i největším párem očí středních, jež jsou teleskopické. Sítnice teleskopických očí je ovládána četnými svaly, které umožňují posun zorného pole, aniž by se pavouk musel natáčet. Zrak skákavek je velmi dokonalý - skákavka rodu Evarcha vidí mouchu z 8 cm tak zřetelně, jako ji vidí člověk ze vzdálenosti 20 - 25 cm.

Skákavky mají vyvinutý bohatě větvený tracheální systém (ačkoliv primární dýchací orgán jsou plicní vaky).

Způsob lovu

Skákavky se živí drobným hmyzem, způsob lovu je velmi zajímavý. Když skákavka zahlédne svou kořist, začne se k ní opatrně přibližovat, ze vzdálenosti 4 cm se pak začne plížit jako kočka. Posledních 15 mm (trojnásobná délka těla) překoná skokem, vrhne se na kořist a vstříkne jí do těla chelicerami jed. Málokdy se stane, že svou kořist mine.

Rozmnožování

Při rozmnožování hrají svou roli tzv. pářící tance - sameček před kopulací signalizuje samičce chelicerami a předními končetinami, že není kořistí. Ne vždy je úspěšný.